MENU
0
0

Péče o nábytek

Jak se starat o italský nábytek?

 Kompletní prospekt ke stažení zde

 

Našemu nábytku věnujeme maximální péči a pozornost. Neopustí výrobní závod, dokud si nejsme stopro-centně jisti jeho nejvyšší jakostí. To ale neznamená, že nepotřebuje údržbu a péči. Pečovat o nábytek dokáže opravdu každý! Odměnou za pravidelnou údržbu nám bude jeho dlouhá životnost a stále krásný vzhled. Proto Vám rádi poskytneme několik rad, jak se o váš nábytek starat.

   

 

Ideální teplota a vlhkost

V příliš suchém prostředí může dojít k popraskání, v případě vlhkého prostředí zase k navlhnutí a následně k bobtnání materiálu. Proto je třeba zajistit správnou vlhkost a teplotu okolí. Ideální teplota je kolem 20° C a relativní vlhkost vzduchu by se měla pohybovat v rozmezí 40 až 60 procent. Naše rada zní: Pravidelně větrejte.

 

Umístění nábytku

Podstatnou měrou ovlivňuje životnost a vzhled nábytku. Nedoporučujeme nábytek umísťovat do blízkosti zdrojů tepla. Pokud se nejedná o venkovní nábytek, je nevhodné ho vystavovat přímému slunečnímu záření.

 

Čištění a leštění

Ne všechny čisticí prostředky jsou k údržbě nábytku vhodné. Zde uvádíme výčet našich rad pro Vás:

Nedoporučujeme:

Při péči o nábytek nikdy nepoužíváme chemická čistidla na bázi benzínu, toluenu a jiných rozpouštědel, různé abrazivní prostředky jako čistící pasty, krémy a písky.

Doporučujeme

Naopak vhodné jsou speciální čisticí mýdlové prostředky na dřevo nebo roztoky neutrálního mýdla. Tyto prostředky však před samotným čištěním nastříkejte nejprve na hadřík, nikdy ne přímo na dřevo. Před prvním použitím prostředku je dobré zkusit reakci na méně viditelném místě daného kusu nábytku.

 

Materiály podle údržby

Masivní dřevo – dýhy

Tyto povrchy doporučujeme otírat pouze prachovkou, nebo vlhčeným hadříkem. Poté je však lepší povrch vysušit utěrkou. Pozor si dejte na pokládání mokrých a vlhkých předmětů, které mohou zanechávat na povrchu stopy. Škrábance či praskliny odstraníte pomocí opravné sady, která obsahuje tavicí nůž a několik voskových bloků různých barev. Z nich pak namícháte přesně ten odstín, který potřebujete. Povrchy dýh a dřev jsou ve většině případů lakované, proto si musíte dávat pozor, jaký čistící přípravek použijete. Vždy se raději řiďte návody k použití, kde byste měli být schopni dohledat potřebné informace. K leštění můžeme použít leštěnku s olejem či voskem.

 

Lamino

Tyto materiály mají mnohem odolnější povrch, který nevyžaduje takovou péči jako masivní dřevo či dýhy. Stačí běžná údržba, kdy použijete měkký suchý hadřík či prachovku. Pokud jde o větší nečistoty, můžete hadřík navlhčit teplou vodou. Používáme však přípravky určené jen na lamino. Stejně tak jako u masivu a dýh můžete v případě poškrábání použít opravnou sadu.

 

Umělá kůže, koženka a přírodní kůže

Těmto typům materiálů neprospívá vysoká teplota. Proto je vhodné nábytek umístit dál od topení či krbu. Vzdálenost by měla být minimálně půl metru. Tím materiál ochráníte a předejdete jeho vysušení, popraskání, lámání i vyblednutí. Chraňte jej také před dlouhodobým slunečním zářením, tím se proces stárnutí těchto povrchů také urychluje. Na tyto materiály však můžete aplikovat UV spreje, které je ochrání před změnou barvy a prasklinami. K čištění a údržbě používejte výhradně speciální prostředky. Doporučujeme značku Collonil. Běžné čističe by totiž mohly materiál nenávratně poškodit. Před aplikací jakéhokoli prostředku nejprve proveďte zkoušku na méně viditelném místě. Při údržbě se vyvarujte zbytečným násilným metodám jako je například drhnutí, dále pak nepoužívejte ostré předměty nebo kartáče. Ty povrch znehodnotí. Vzniklé skvrny se snažte odstranit bezprostředně po jejich vzniku za pomoci navlhčené utěrky a jemnými krouživými pohyby, aniž byste na znečištěné místo vynakládali zbytečný tlak a odstraňte veškeré nečistoty. Jednou za čas ošetřete kožené části nábytku balzámem nebo tukem na kůži.

 

Semiš, nubuk a velur

Semiše jsou speciálně upravené přírodní usně, charakteristické svým sametovým povrchem. Zásadní rozdíl mezi nubukem a velurem je v tom, která strana usně je broušena. Velur je kůže broušená po rubu (vlas zůstává na povrchu). Oba druhy vyžadují zvýšenou údržbu ve srovnání s jinými materiály. Skvrny lze odstranit pomocí speciálního kartáčku, brusného polštáře, gumové houbičky či jemným hadříkem. Lze použít vodu, speciální pěny a prostředky. Čistit lze suchou, ale i mokrou cestou. Materiály chráníme vhodnou impregnací. Ochrana před vyblednutím se provádí jednou za rok, později 2x až 4x ročně. Ochranu před vodou zajistí impregnace, která pronikne hluboko do struktury a kapaliny tak budou odpuzovány. Díky tomu tak nevzniknou skvrny. Tato impregnace kůže by se měla provádět každého čtvrt až půl roku. Přípravek aplikujte tak, jak je popsáno v návodu.

 

Textilie, textilie s úpravou Aqua Clean

Obecně se snažte všechny textilie chránit před přímým slunečním zářením, kvůli němu dochází ke ztrátě barev a pružnosti. K odstranění zaschlé nečistoty z textilií použijte vlažný roztok neutrálního mýdla a krouživými pohyby nečistotu stírejte. Poté vysušte a opakujte do té doby, než skvrna zcela nezmizí. Na závěr postiženou plochu vysajte vysavačem. Dojde-li k silnému znečištění, doporučujeme použít suchou pěnu určenou na čalounění. Pokud se jedná o textilie s úpravou Aqua Clean, suché nečistoty vysajeme vysavačem, nikdy však nepoužívejte vodu. Pokud jde o mokré nečistoty (různé tekutiny) ty odsajeme pomocí papírové utěrky. Ušpiněné místo poté jen navlhčíme a krouživými pohyby setřeme savým ručníkem. Vlhké místo nechte pečlivě vyschnout. V případě skvrn navlhčíme čistou nebo mýdlovou vodou a odsajeme krouživými pohyby savým bavlněným hadříkem.

 

Laky, barevné laky

Tyto povrchy vytváří na nábytku ochrannou vrstvu, která zajišťuje zvýšenou odolnost vůči mechanickému poškození a působení vlhkosti. Čištění je snadné, přesto se musíte vyvarovat jakémukoli poškození této vrstvy. Čistěte vždy navlhčeným hadříkem, poté pečlivě vytřete do sucha. Nábytek čistěte bez použití silného tlaku, tím se vyvarujete poškrábání. V případě větších nečistot použijte zředěný saponát, případně mýdlovou vodu. Vždy si před aplikací zvoleného chemického prostředku pročtěte složení a především návod k použití. Zde byste se měli dozvědět, zdali je přípravek vhodný k čištění lakovaného nábytku. Vyhněte se čisticím prostředkům, které obsahují alkohol, ředidla, oxidační a bělící látky.

 

Sklo

K nevýhodám skla patří, že je na dotek chladné a vidíme na něm každou drobnou nečistotu, prach a otisky prstů. K údržbě používejte měkký hadřík, teplou vodu a čisticí přípravky na sklo nejlépe s alkoholem. Alkohol se rychle vypaří, nestihne na skle zaschnout a nevytvoří se tolik šmouh. Vyvarujte se však abrazivním čistidlům a ostrým předmětům. Vhodné materiály na čištění jsou: mikrovlákno, stěrka nebo jelenice a dokonce i noviny. Pokud po ruce nemáte žádný čisticí prostředek, postačí Vám i voda s octem. Pro údržbu skla existují i vodoodpudivé prostředky, které můžete na sklo aplikovat sami. Vznikne tak vrstva, která chrání povrch skla proti následnému znečištění a otiskům. Tuto vrstvu je však potřeba čas od času obnovit.

 

Kameny, mramory a mramorolaky

Optimálním produktem pro údržbu kamenných povrchů je ten, který neobsahuje mýdlo, kyseliny ani alkohol. Vhodné čističe nesmí na povrchu zanechávat šmouhy, musí být pH neutrální, absorbovat mastnoty a nepoškozovat impregnace. Kvůli poréznosti těchto materiálů je potřeba ošetřit je kvalitní dlouhodobou impregnací, která chrání proti vniknutí znečištění a zároveň zachová paropropustnost. Druh impregnace či přípravku na čištění volte podle daného druhu kamene a podle povrchu (lesklý - hrubý). U mramoru si dejte pozor na kyseliny, které povrch naleptají a vzniknou těžko odstranitelné skvrny. Jedná se například i o běžné tekutiny jako ovocné šťávy, mléko, víno, pivo či ocet. Pokud se na mramor dostane nějaké znečištění, stačí jej otřít a opakovaně omýt čistou vodou. Lze používat jemný kartáček a speciální prostředky na čištění mra- moru. Při údržbě litého mramoru lze použít běžné čisticí prostředky, opravnou sadu a vosková leštidla. Vyvarujte se však abrazivních čisticích prostředků s pískem, kyselin, čpavku, chlóru a ostrých předmětů.